Český program prevence srdečních chorob - a co z něj má student

Na 73. výročním sjezdu Izraelské kardiologické společnosti v Tel Avivu představil český národní kardiovaskulární program prof. Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu, který ho vedl od návrhu až po spuštění.

Zní to jako téma pro lékaře. Pro studenta, který se právě přestěhoval do jiného města, je to naopak jedna z prvních věcí, které se mu pod rukama změní - a vyplatí se vědět, jak je to postavené, dlouho předtím, než to bude potřeba.

Čísla za programem

Česko leží uprostřed Evropy a jeho kardiovaskulární rizikový profil taky. Kardiovaskulární onemocnění stojí za zhruba 42 % všech úmrtí v zemi a ve skupině nad 55 let dosahuje výskyt vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu téměř 90 %.

Problém podle programu není nedostatek léčby, ale chybějící systém: vyšetření u toho, kdo zrovna přijde, výsledky, které zůstanou v laboratoři, kde vznikly, a léčba, která začíná, až když nemoc je.

Co dokázal první program

První program odstartoval v roce 2013 a zaměřil se na akutní fázi - zkrátit cestu od infarktu na katetrizační sál a soustředit tuhle práci do center, která jí dělají dost na to, aby v ní byla dobrá. Úmrtnost na infarkt klesla na zhruba 5,5 %, jednu z nejnižších hodnot na světě.

Část odpovědi je v tom, co po sobě nechal: centrálně sbíraná laboratorní data, měřitelné cíle a výsledky, které se sledují a porovnávají napříč zhruba 40 kardiocentry. Co se měří a porovnává, to se zlepšuje.

Co se změnilo v lednu 2025

Druhý program začal platit 1. ledna 2025 a posunul cíl: už ne nižší úmrtnost, ale menší nemocnost a víc let prožitých ve zdraví. Není to slovíčkaření - průměrný Čech dnes žije 15 až 20 let s chronickým onemocněním, oproti zhruba třem letům ve skandinávských zemích. Právě na tuhle mezeru program míří.

Realizace jde přes primární péči. Preventivní prohlídka byla přepracovaná tak, aby obsahovala širší posouzení kardiovaskulárního rizika, a na přípravě programu sedělo přes dvacet institucí - odborné společnosti, regulátoři i plátci - mimo jiné proto, aby se nový lék dostal k pacientovi dřív.

První signál, že to funguje, přišel od jediného vyšetření. Jakmile se Lp(a) stalo pevnou součástí prohlídky, došly v zemi ve čtvrtém týdnu testovací soupravy.

„Prevence se dělá v desetiletích, ne v letech,“ řekl Vrablík. „Když dnes investujete do mladých lidí, výsledky uvidíte za dvacet let.“

Co z toho plyne, když se stěhujete za školou

Praktická část se schovává ve slovech „primární péče“. Celý český model stojí na praktickém lékaři, u kterého jste registrovaní - tam se dělá preventivní prohlídka, tam se sbírají data a odtud chodí doporučení ke specialistům. Student, který zůstane registrovaný u praktika doma a v novém městě si žádného nenajde, je z toho systému fakticky venku: na pohotovosti ho ošetří, prevence se k němu nedostane.

Přeregistrovat se je jednodušší, než se čeká. Praktika si vybíráte sami, změnit ho lze jednou za tři měsíce a jediné, co k tomu potřebujete, je průkaz pojištěnce vaší zdravotní pojišťovny. Preventivní prohlídku hradí pojišťovna jednou za dva roky.

A ještě jedna věc, na kterou se zapomíná: adresa. Zeptá se na ni praktik, zubař i pojišťovna a řada ordinací nabírá nové pacienty jen z okolí. Proto je adresa první krok, ne poslední.